S Ivankou a Mílou jsem se sešla asi půl roku před svatbou a po prvních minutách už jsem se na jejich svatbu fakt hodně těšila. Míla byl ukecanější víc než já a to je co říct :-) a Ivanka na mě působila jako takový něžný stvoření, které na Vás přenáší klid a pohodu. Pak jsme si daly ještě pár telefonátů, nějaké emaily ohledně doladění harmonogramu dne a 15.7.2017 jsme šli na to :-) Věděla jsem, že Ivanka má vysněný obřad na louce, takže když jsme přijeli na místo a viděla jsem, že obřad má být jinde než bylo v plánu, dost mě to zarazilo. Načež jsem tedy zjišťovala situaci, proč ta změna a tak vše okolo, viděla Ivanku zklamanou a zároveň jsem věděla, že důvody, pro které údajně obřad na louce dle vedení nejde, tak jakožto hodně aktivní člověk, který má nevěsty "pod svými křídly" a jejich radost je i moje radost, jsem šla jednat :-) A protože já se jen tak nedám...proběhl s vedením nějaký ten rozhovor, přišla rychloakce půl hodiny před obřadem a s pomocí Ivanky kamarádů a zapojení i mého manžela, bylo během pár minut vše přeneseno na louku a připraveno na místě :-) Když jsem pak viděla Ivanku šťastnou jak kráčí uličkou, věděla jsem, že to stálo za to :-) A jaká ta svatba vlastně byla? Báječná, úžasná a ještě více krásná než jsem čekala. Tož mrkněte sami, jak krásné to měli a věřte, Ivanko, že jsem si to s Vámi nadmíru užila a děkuji za vše.