Jihočeská vesnička, babiččina chaloupka, sousedova chaloupka, venkovská svatba jak má být. Radostnou událostí žila celá ves :-) Počasí od rána slibovalo úžasný den a Terezka s Láďou byli jasným důkazem toho, že jsou to skromní lidé se srdcem plným lásky nejen pro své nejbližší. Společně mají malinkého Jonáška a Jonášek má naprosto peckovej kočárek :-) Obřad byl pro ně to nejdůležitější, aby vyšel tak, jak si Terezka vysnila. Průvod vesnicí, sluníčko a na oblíbeném místě. Vyšlo to na jedničku. Dveře u obřadu se všem tak líbily, že se u nich fotilo opravdu hodně a když máte k tomu veselé kamarády, tak o zábavu nebyla nouze. A také Ládíkův děda měl přání: já chci fotku, jak procházíte těmi dveřmi :-) I to jsme splnili a děda může být spokojený :-) Ale úplně nejvíc bylo to, že po obřadu přišla správkyně kapličky a pustila nás dovnitř na focení. Což by nebylo neobvyklé, ale...Láďa v té vsi vyrůstal, denně kolem té kapličky chodil a nikdy ho nenapadlo se podívat dovnitř. Zkrátka nikdy tam nebyl...tudíž navždy již toto místo budou mít spojené se svým svatebním dnem. Harmonogram nám dovolil věnovat hodně času focení, které jsme rozdělili na dvě části a vzniklo spousty fotek. Věřím, že tak, jako my, si tento den užili Terezka s Láďou na maximum. A já mohu říct: byla jsem na pravé vesnické svatbě a bylo bájo :-)